Obsah:

Elektrické lokomotivy

Dieselové lokomotivy

Elektrické jednotky

Motorové vozy

Další články:

Rozdělení lokomotiv ČD
Co to jsou lokomotivy a motorové vozy, jaký je mezi nimi rozdíl, k čemu se dají používat, jak jsou poháněny...

Starší značení lokomotiv ČSD
Starší číslování bylo u Československých drah zavedeno v roce 1925 podle návrhu ing. Kryšpína, zachovalo se až do 90. let...

Nové značení lokomotiv ČD
Nové číslování se začalo používat začátkem devadesátých letech mimo jiné proto...

Slovo úvodem:

Katalog kolejových vozidel ČD a ZSSK -  každá položka obsahuje krátký článek o vybraném kolejovém vozidle a ilustrační obrázek, Dále nechybí ani tabulka obsahující základní technické údaje (původní označení, kdy probíhala výroba, hmotnost, výkon, maximální rychlost...)

Související odkazy:
http://www.zelpage.cz
http://www.cd.cz
http://www.vlakpage.cz
http://prototypy.bilysklep.cz
http://www.parostroj.net
http://www.orlickedrahy.cz
http://railweb.wz.cz/index2.html
http://sweb.cz/pvoltr/
http://www.rtr.wz.cz

Katalog kolejových vozidel ČD a vybraných vozidel ZSSK

Rozdělení lokomotiv ČD

Na úvod si povíme něco málo o tom, co to jsou lokomotivy a motorové vozy, jaký je mezi nimi rozdíl, k čemu se dají používat, jak jsou poháněny a něco z historie.

Kolejová vozidla v zásadě rozdělujeme na tažná a tažená. Tažná vozidla jsou lokomotivy a motorové vozy, tažená vozidla jsou železniční vozy.

Tažná vozidla jsou také označována jako hnací, aktivní, činná, či trakční. V čele vlaku táhnou, na posunu tlačí (postrkují). Lokomotivy jsou určeny pouze k tažení či tlačení vozů, motorové vozy slouží navíc zároveň k přepravě cestujících. U těchto vozidel je hlavní měřenou veličinou účinnost (poměr výkon/příkon).

Jak můžeme označovat lokomotivy a motorové vozy:

1) Podle typu trakce a určitých užitných vlastností - to se provádí pomocí kombinace čísel (dříve kombinací písmena a čísel). Parní lokomotivy se vždy označovaly pouze číselnou kombinací. Tato čísla můžeme vidět na čelech a bocích lokomotiv.

2) Podle uspořádání náprav - hnacích (poháněných motorem či parním strojem) a hnaných (nepoháněných) náprav a uspořádání podvozků.

3) Podle přezdívek - Mašiny mají taktéž svá jména, jako například Zamračená (či Bardotka), Brejlovec, Žehlička, Lego, Včelička, Čmelák, Albatros, Šlechtična, Kafemlejnek, Peršink, Esíčko, Bobina, Sergej, Pomeranč, Štokr, Raketa a mnoho dalších.

Hnací vozidla rozdělujeme podle trakce (druhu pohonu) takto:

1) Vozidla parní trakce - parní lokomotivy se vytápěly uhlím či mazutem (nebylo moc používáno)

• s parním strojem pístovým (účinnost 5 - 8%)

• s parní turbínou (účinnost 10 - 12%)

2) Vozidla elektrické trakce - elektrický proud je dodávaný z elektráren

• stejnosměrná soustava 3000 V z měníren (účinnost cca 15%)

• střídavá soustava 25000 V s usměrňovači (účinnost cca 15%)

3) Vozidla motorové trakce

• dieselové motory (účinnost 20 - 25%)

• spalovací turbína na topný olej (účinnost 15 - 20%)

• systém Pescara (s volnými písty) na topné oleje (účinnost 20 - 30%)

Historicky nejstarší trakcí je trakce parní. První člověk, který, aniž by to tušil, hodně pomohl rozvoji parní trakce, byl James Watt. V druhé polovině 18. století se věnoval parním strojům, které zdokonalil i zcela změnil. Je autorem parního válce, který s pomocí kliky a ozubených kol vykonával rotační pohyb. Parní stroj na kolejnici postavil v roce 1803 Richard Trevithick, ale teprve v roce 1829 obhájil George Stephenson se svou lokomotivou Rocket (Raketa) úspěch adhezní parní lokomotivy vítězstvím závodu a otevřel tak cestu rozvoji železnic. V roce 1879 postavil Werner Siemens svou lokomotivu na elektrický pohon. První návrhy motorové lokomotivy jsou už z roku 1904, ale první motorová lokomotiva spatřila světlo světa až v roce 1913 a postavila ji firma Borsig & Sulzer.

Starší značení lokomotiv ČSD

Starší číslování bylo u tehdejších Československých drah zavedeno v roce 1925 podle návrhu ing. Kryšpína a zachovalo se až do 90. let. Toto označování se skládalo z jednoho velkého písmena a sedmi číslic (výjimku tvořily parní lokomotivy, které neměly ve svém označení žádné písmeno). Písmeno určovalo, o jakou lokomotivu se jednalo. První tři číslice byly velké, další čtyři malé.

Takže například měla lokomotiva (v našem případě Zamračená) takovéto označení: T 478 1129

• E znamenalo elektrickou lokomotivu pro stejnosměrnou soustavu 3000 V;

• S znamenalo elektrickou lokomotivu pro střídavou soustavu 25.000 V;

• ES znamenalo elektrickou lokomotivu pro obě výše uvedené soustavy;

• T znamenalo dieselelektrickou lokomotivu;

• TL označovalo vozidla s turbínovým pohonem

• EM byly označeny elektrické motorové jednotky (známé též jako "Pantografy" či pod milým jménem "Emilka") pro stejnosměrnou soustavu;

• SM byly označeny elektrické motorové jednotky pro střídavou soustavu;

• M byly označeny ostatní motorové vozy;

• N byly označeny vložené vozy pro elektrické motorové jednotky

• U označovalo vozidla pro úzkorozchodné trati;

• R označovalo řídící vozy.

První číslice velkého trojčíslí udávalo počet tažných (hnacích) náprav.

Připočetla-li se ke druhé číslici trojka a součet se vynásobil deseti, výsledné číslo udávalo nejvyšší dovolenou rychlost lokomotivy v km/h.

Připočetla-li se ke třetí číslici desítka, vyšel tlak na jednu tažnou nápravu (vynásobením tohoto čísla počtem všech náprav, výsledek nám prozradil hmotnost lokomotivy v tunách). Číslo 9 mohlo rovněž označovat vozidla s hmotností vyšší než 19 tun na jednu nápravu

Čtvrtá číslice (první malá) určovala řadové číslo výrobní série (konstrukční skupinu nebo typ vozidla).

Další tři číslice označovaly pořadí vyrobené lokomotivy v té sérii.

Úzkorozchodná vozidla měla pouze dvojmístný znak (byla vynechána číslice udávající nejvyšší rychlost vozidla) a hmotnost byla udávána přímo v tunách na nápravu.

Z toho, co jsme se teď dověděli, zjistíme, že šlo o dieselelektrickou motorovou lokomotivu (písmeno T) se čtyřmi tažnými nápravami (číslice 4), že může jet rychlostí až 100 km/h (číslice 7, přičtena 3 a vynásobeno 10) a její celková hmotnost je 72 tun (číslice 8, připočteno 10 a vynásobeno počtem náprav, tzn. 4). Naše lokomotiva tedy byla vyrobena jako 129. v pořadí v jedné sérii.

Nový způsob značení lokomotiv ČD a ZSSK

Nové číslování se začalo používat začátkem devadesátých letech mimo jiné proto, že u toho předchozího se vypočítávala například rychlost vozidla, a to nešlo pro rychlost vyšší než 120 km/h (jak jsme si již vysvětlili) a také proto, že v Evropě se tento systém používá. Je to číslování podle ČSN 28 00 82, toto označení se používá pro počítačové a papírové mezinárodní označení, jinak přímo na hnacích vozidlech se používá zjednodušené (zkrácené) číslování.

Nové číslo mašiny vypadá takto (například u mašiny jménem Esíčko DKV OSTRAVA, PJ PŘEROV):

96 54 0 363 037-3

Číslice na 1 místě je 9. Určuje, že se jedná o hnací vozidlo.

Číslice na 2 místě je doplňková číslice.

Číslice na 3 a 4 místě označují kód železniční správy.

Na lokomotivách se používá zjednodušené označení, které vypadá takto: 363 037-3

První číslo označuje druh lokomotivy - způsob, jakým je poháněna:

• 1 označuje elektrické vozidlo stejnosměrné soustavy 3.000 V - např. Peršink 162, Krysa 151

• 2 označuje elektrické vozidlo střídavé soustavy 25.000 V - např. 263;

• 3 označuje elektrické vozidlo vícesystémové 3kV=,15kV 16 2/3 Hz a 25 kV 50 Hz - např. Eso 362

• 4 označuje elektrické jednotky stejnosměrné soustavy 3.000 V - např. 460

• 5 označuje elektrické jednotky střídavé soustavy 25.000 V -např. 560

• 6 označuje elektrické jednotky vícesystémové 3kV=,15kV 16 2/3 Hz a 25 kV 50 Hz. - např.; Pendolino 680

• 7 označuje dieselelektrické motorové lokomotivy - např. Brejlovec 754

• 8 označuje motorové vozy - např. 843;

• 9 označuje řídící vozy - např. 943;

• 0 označuje přípojné a vložené vozy - např. 043;

První trojice čísel označuje řadu lokomotivy.

Druhá trojice čísel označuje pořadové číslo lokomotivy (stejně jako u starého značení poslední tři číslice - např. Esíčko mělo staré označení ES 499.1037, nové označení 363 037-3).

Poslední číslo je kontrolní číslice.

Pro rekonstrukce lokomotiv se používají další úpravy čísel, např.:

V tomto případě se jednalo o vzájemné prohození podvozků těchto lokomotiv, aby i Esíčka mohla jezdit až 140 km/h. To proto, že je výhodnější mít dvousystémové lokomotivy s vyšší maximální rychlostí, než pouze stejnosměrné.

Filip Havel